OFICIÁLNÍ STRÁNKY

Jazyky

Čeština

Historie

Vrbová Lhota je obec s rozsáhlými historickými kořeny. Na této www stránce se můžete dozvědět o tom, jak Vrbová Lhota vznikla a jak se vyvíjela v minulosti. A to včetně zajímavých detailů, které dovolují čtenáři přenést se na malý okamžik do dob dávno minulých.

Jméno Lhota se u nás vyskytuje velmi často. Vzniklo ze staročeského "lhota, lhóta", což znamená polehčení, osvobození nebo svoboda. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na lesní půdě, kde byli poddaní, resp. osadníci, osvobozeni do jisté lhůty, t. j. na přesně stanovený počet let ode všech platů ze práci s vykácením lesa a obděláním půdy. Říkalo se o nich, že jsou na lhotě. Pro jejich velký počet bylo třeba je rozlišovat, a to například přidáním jména jejich rychtáře nebo prvního hospodáře, stávalo se, že se tento přívlastek často měnil, podle stáří, okolí či přírodních podmínek. Ne všechny lhoty vznikaly na vyklučeném lese - mohlo to být i na močálišti, blatech nebo jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána.

Lhoty vznikaly od XIII. století, kdy začaly být děleny statky a na lhůty propůjčovány osadníkům. Další velká vlna vzniku Lhot přišla po konzolidaci poměrů v Čechách po husitských vákách, kdy opět docházelo k přerozdělení četných panství a do této doby nutně musíme klást i vznik Lhoty Vrbové. Významné dílo o obcích v Čechách od Profouse uvádí první zmínku o Vrbové Lhotě z roku 1535, kdy byla spolu s dalšími obcemi Sadskou, Štomiřem a Kostelní Lhotou od Poděbrad vyplacena ze zastavení. Ve starých archivních listinách a publikaci Poděbradsko z r. 1906 byl zjištěn údaj starší, z r. 1502, který se ovšem váže k příjemnější poznámce, a to, že do Lhoty zvané Wrbové bude dováženo městské pivo poděbradské, což bylo později roku 1547 opět potvrzeno.

Podívejme se proto ještě trochu víc do minulosti, abychom si uvědomili, v jakých přírodních podmínkách tato obec 5 km jz. od Poděbrad vznikla.

Nejstálejší přírodní podmínkou je geologický podklad. Severně a severozápadně od obce se rozkládají rozsáhlé zásoby štěrkopísků a vátých písků, které jsou dnes osázeny na některých místech bory, východně, jižně a částečně i západně od obce se dnes nacházejí těžké půdy odpovídající v mnohých místech blatům. Poloha, ze které lze bez obtíží usuzovat, že se zde při jarních záplavách způsobených rozlévajícím se Labem nebo i jeho vodou prosakující štěrkopísky, tvořily rozsáhlá blata ještě více umocněná tokem řeky Výrovky, která v tehdejších dobách neměla tak dobře regulovaný tok. Tedy místo, kde nelze předpokládat typický lužní prales, jako přímo v údolní nivě Labe, snad pouze jen výběžky, ale daleko spíše rozsáhlá bahnitá blata, která měla být postupně proměněna v pole či rybníky, tehdy tolik výhodné. Proto zde vznikla obec.

Je velmi pravděpodobné, že v tehdejších dobách se zde první kolonisté setkali s podobnou květenou, zjištěnou z pylových analýz, prováděných v současnosti. Lze ji rozdělit zhruba na dvě části, které odpovídají písčitým půdám ( severně od obce ) a lučním až blatním společenstvům jižně a částečně i západně od obce.

Z pískomilného společenstva lze především vyzdvihnout snědek chocholičnatý, trávničku obecnou, pávinec horský, protěž písečnou, sinokvět chrpovitý, jitrocel písečný, jetel nachový a lomikámen zrnatý. Ale v pylových analýzách se objevuje i šalvěj modrá, mateřídouška, máčka polní a jehlice srpovitá. Naproti tomu jižně od obce se setkáváme s typicky vodomilnými druhy, především s množstvím pylů vrb a olše lepkavé, od nichž je odvozeno jméno Vrbové Lhoty. Běžné jsou pyly orobince úzkolistého, rákosu obecného, skřípiny mořské a jezerní, poměnky, některých vstavačovitých rostlin, pryšce bahenního, devětsil obecný, koniklec luční, kohoutek luční a celou řadu trav, zejména psárky, bojínky, srhy, medynky, metlice, ovsíky a vzácněji pěchavu modrou, lipnici bahenní, ostřici tuhou, odstálou, kalužní a další. Celkem lze říct, že se výskyt rostlin v XV. století příliš nelišil od toho, co nacházeli badatelé v období druhého národního obrození, tedy v letech 1875 - 1900. Od toho roku se však obraz rostlin viditelně změnil. Došlo k rozsáhlým melioračním úpravám, které měly za následek více méně totální odvodnění krajiny a s vodou zmizely všechny druhy, které jsou na ní vázány, především vstavačovité, pryšec bahenní, koniklece, ale i řada pestrých lučních květů. Ani vrby nezůstaly zasaženy, jen několik jich v současné době živoří v okolí obce.

S bohatým vegetačním krytem bylo spojeno i bohatství živočišných forem, a tak zatímco tehdejší osadníci se asi velmi běžně setkávali s divokým vepřem, zajícem, liškou, kunami a lasičkami, stejně jako s přemírou drobných myšovitých obratlovců, hmyzožravců a netopýrů, s množstvím zpěvného ptactva, ale i divokých kachen, sluk, koroptví, křepelek, chřástalů a dalších, moderní doba rozsáhlých umělých stepí, chemických hnojiv a postřiků a neumělé myslivosti dosáhla toho, že se na poli sotva potkáme se zajícem a objeví - li se liška, je doslova ubita člověkem, který v ní neprávem považuje potravního konkurenta a stejný osud postihl i řadu dravých ptáků především káně lesní a jestřába lesního, i když je vědecky dokázáno, že pár těchto dravých ptáků má pro naše národní hospodářství cenu ročně se odhadující na desítky tisíc korun.

Byla to tedy krajina na jednu stranu nepříznivá a na jednu stranu bohatá a zde tedy byla založena při cestě dvojřadová obec, která podle množství vrb a snad i místa založení dostala název Lhotta Wrbova.

Jak jsme se již dozvěděli, první zmínky o Vrbové Lhotě pocházejí z počátku XVI. století, když už ve Vrbové Lhotě musel existovat šenk, do kterého se podle "rajonizace" rozvozu piva dováželo městské pivo z Poděbrad ,vedle městského piva se v Poděbradech vařilo i pivo zámecké. O kvalitě piv není z tohoto času zmínky.

Ale nejen šenk. Z roku 1553 udává poděbradský urbář ve Vrbové Lhotě dva tkalce a mlít chodili osadníci do Sadské nebo Poděbrad a snad i do Peček, kde tehdy stály dva mlýny a ze Lhoty to bylo nejblíže, i když polemi a blaty. Další zmínky se týkají především soudních sporů a některých přílišných "veselostí" obyvatel obce, což však na druhé straně ukazuje na obec ne právě chudou. Tak například z roku 1563 je v knihách záznam, že "Jíra Žíla z Vrbové Lhoty a Říha Vlk z Popovic hráli v Nymburce karty o veliké peníze, malvazím se zpili a asvádu ztropili".Za to si poseděli ve vězení v poděbradském zámku a jen závazek 50 - ti grošů způsobil, že "propuštěni jsou". Dále roku 1565 svědčí Petr, rychtář vrbovolhotecký, že "Dorota Karešová, šenkéřka z Nymburka ve vsi vzala máslo, vejce a plachtu a její muž pak kosu u pastušny a v noci ( nočně ) ušli". Ale bohatství se někdy nerozumným hospodařením obrátilo a tak roku 1594 bylo vdově Marjáně Žílové ve Lhotě Vrbové oznámeno, že "peněz neskládá,že ze statku vyprodati se poroučí".

Velký spor o pivo svedli vrbovolhotečtí v letech 1613 - 1615. Přes nařízení z roku 1547, které jim určovalo brát jen městské pivo, vzali pro obec Jiřík Žíla a Václav Rada pivo zámecké poděbradské, a proto oba šenkéři byli žalováni poděbradskými měšťany k hejtmanovi. Ale hejtman nevyslyšel žalob měšťanů a navíc jim zapověděl rozvážet pivo na venkov. Tato příhoda nám charakterizuje i dobrotu piva. Ale poděbradští měšťané však nesložili ruce v klín a proti rozhodnutí hejtmanovu se odvolali a po několika letech soudů byl výrok hejtmana zrušen a roku 1616 byly městskému pivovaru poděbradskému přiděleny krčmy v jednadvaceti obcích a mezi jiným i ve Vrbové Lhotě. A tak přišla Lhota zřejmě o dobré pivo.

Konec dobrým časům přinesla třicetiletá válka. Napřed zpustlá vojska císařská, pak švédská a saská řádí v kraji a zřejmě se nevyhnula ani Vrbové Lhotě, protože od roku 1616 není o obci ani jediná zmínka stejně jako o obcích okolních. Kraj trpěl a zřejmě trpěl i za násilné rekatolizace po upevnění habsburského panství v našich zemích, a tak další zmínka je až z roku 1676, kdy vrbovolhotecký rychtář, strážce pořádku, "sám se zapomněl v krčmě Jiřího Zídka a dorážel na šenkéře nožem, že ho ten z čar nařkl". A to bylo v tehdejších dobách dosti zlé. Spisy však nepraví, jak byl spor rozhodnut.

Velmi zajímavé jsou rovněž zápisy o vrbovolhoteckém rybníku. K rozsáhlému zakládání rybníků na poděbradském panství dochází okolo poloviny XVI. století. Z té doby lze také vysledovat založení rybníku na blatech u Vrbové Lhoty jihovýchodním směrem od obce zvaný Březenský, zřejmě podle březových lesů, které se nacházely mezi Vrbovou Lhotou a Pečkami. Do rybníka byla vedena voda z řeky Výrovky a byl osazen 70 kopami rybí násady. Nepatřil mezi velké rybníky, spíše do kategorie středních. Kanál, který vedl vodu z Výrovky, napájel i rybník Poborský ( také 70 kop násad ) u Sokolče a rybník Tlamku u Kluku ( 50 kop násad ). Rybník přečkal zpustošení kraje za třicetileté války, protože v poděbradském urbusu z roku 1651 se vyskytuje další zmínka o tomto rybníku ( zde je uváděn v souvislosti s březovým lesem, který patřil pod poděbradské panství ). S rozšiřováním ploch orné půdy koncem 17. a začátkem 18. století rybník nejspíše zanikl, protože na Wielandově mapě Českého Královstv z roku 1726 už zaznamenán není ( mapa se zmiňuje pouze o rybnících Podborský a Tlamka ).

Nábožensky náležela obec ke Kostelní Lhotě, kam odváděla i desátky. Do Bílé Hory to byla výrazně utrakvistická farnost, z roku 1534 je uváděn kněz Mikuláš, po jehož smrti byl majetek farnosti rozkraden poděbradským panstvem, takže nový kněz, který farnost obdržel, chodil žebrotou. Po bělohorské bitvě začalo i zde silné pokatoličťování. Násilnou protireformaci zde prováděl komisař Don Martin de Huerta a jezuité. Mělo to za následek, že lid z panství houfně utíkal, přispělo k tomu i vydrancování císařskými vojsky v r. 1620 a Sasy a Švédy v letech 1630 - 1631 a 1634. V roce 1625 je do Sadské dosazen jako farář Václav Kapihorský a také se stará o aministrativu farnosti Kostelní Lhoty. Ale už za necelý rok konstatuje ve svém hlášení, že "katolická protireformace v této farnosti nezapustila kořeny". Roku 1636 přichází na farnost Tomáš Juricius z Moravy a ani on zde neměl takové úspěchy, jaké očekávalo cizácké panstvo. Zejména v krajních obcích jako byla právě Vrbová Lhota. V lidu však stále dřímalo vědomí národního náboženství a vědomí svobody, což se projevilo o selském povstání roku 1775, kde byl za místního náčelníka povstání považován Jiří Jiroušek, rychtář z Kostelní Lhoty. Povstání urychlilo vydání toleračního patentu Josefa II. z roku 1781 a později i zrušení nevolnictví. A lidé se hlásí k povoleným vírám. Napřed nesměle, později však nekatolickou víru vyznává až jedna třetina obyvatelstva. Údaj z roku 1905 říká, že z 477 obyvatel Vrbové Lhoty je evangelického vyznání 119 lidí.

Roku 1900 měla Vrbová Lhota 82 domů, 477 obyvatel, z toho 239 mužů a 238 žen a počet obyvatel na 1 km2 byl 79,2. Výměru katastrálního území obce převážně tvořila pole ( 434 ha ) a louky ( 50 ha ) a pastviny ( 85 ha ). 4 ha připadaly na zahrady, 1 ha na borový les, 6 ha byla zastavěná plocha a 19 ha byly cesty. Celková pozemková daň činila 3712 korun. Z celkové výměry bylo 164 ha obecních, 425 ha soukromých a 11 ha patřilo velkostatku. Z plodiny byla nejvíce pěstována cukrovka, a to na 24 % ploch a její výnosy se pohybovaly okolo 250 q/ha. Následoval ječmen ( 23,6 % - 17,5 q/ha ), pšenice ( 12,8 % - 17,4 q/ha ), oves ( 10,3 % - 13 q/ha ), brambory ( 7,5 % - 184,2 q/ha ), jetel na píci ( 6,7 % - 29,8 q/ha ) a žito ( 6,6 % - 17,4 q/ha ). Podél silnic byly pěstovány švestky a štěpy, často ve velmi ubohém stavu, polní cesty nebyly osazovány stromy. Zemědělský spolek ve Vrbové Lhotě měl vlastní mlátičku.

Jak bylo uvedeno, lesy v okolí Vrbové Lhoty jižně od obce byly březové. Po spotřebování březového dřeva byly plochy osazovány borovicí černou a daly tak vzniknout dnešním lesům mezi Vrbovou Lhotou a Sokolčem a mezi Vrbovou Lhotou a Pískovou Lhotou. Přispělo k tomu samozřejmě i nařízení z roku 1890, kdy měly být pískové holiny osazovány borovými lesy. V nedaleké Sokolči byla v XVI. století zřízena sokolna a na polnostech byly uměle pěstováni bažanti, zajíci a koroptve. Se Sokolčem a Pískovou Lhotou měla Vrbová Lhota na počátku století společnou i sušárnu na čekanku, která vznikla péčí rolnického družstva.

K rozvoji obce přispěla i stavba silnice poděbradsko - turnovské z Peček, přes Vrbovou Lhotu, Poděbrady, kde se spojovala s náchodskou ( dnes hradeckou ) silnicí a pokračovala přes vrčení, Nové Mlýny, Dymokury, Kopidlno a Jičín do Turnova. Roku 1877 byla vystavěna silnice na Ratenice a Pečky. Roku 1895 bylo dokonce plánováno vlakové spojení mezi Pečkami, Poděbrady, Městcem králové a dále pak na Hořice, Dvůr Králové a Úpicí do Hronova a Vrbová Lhota měla být první zastávkou po Pečkách. Ke stavbě trati však nedošlo, i když postupem času se ukazuje, že tento plán měl spoustu předností.

Policejně spadala Vrbová Lhota pod c. k. hejtmanství v Poděbradech, Poděbradský soudní okres, obvod Pečky, kde působili 1 strážmistr a dva závodčí. Také zdravotnicky spadala obec pod Pečky. Velmi brzy došlo k založení hasičského spolku. Byl čtvrtý na Poděbradsku po Poděbradech, Pečkách a Křečkově a už sedmý rok po jeho založení se zde uskutečnilo první cvičení hasičské župy "Jiří" ( v roce 1890 ). V roce 1900 měla Vrbová Lhota sbor deseti dobrovolných hasičů.

Tehdy se začíná psát nová historie obce zachycená v obecních kronikách a mnohdy ještě pamatovaná pamětníky. Začaly se hledat počátky obce Vrbová Lhota a nejen počátky písemné. Rozsáhlá archeologická činnost v okolí ukázala, že oblast mezi Radimí, Pečkami, Vrbovou Lhotou, Sokolčem a dále pokračující na Poděbrady představovala místa starých osídlení, jejichž počátky je nutno hledat minimálně v mladší době kamenné, o čemž svědčí množství kamenných nástrojů zde nalezených. V okolí obce se nacházejí i jednotlivé nálezy z doby římské i pozdějšího slovanského osídlení. A ať se předchůdce Vrbové Lhoty jmenoval jakkoliv, je zřejmé, že člověk na této úrodné půdě žil přes změny panstva, přes války, přes dlouhá staletí dodnes.

Zdroj: Příspěvek k dějinám obce, RNDr Václav Ziegler, CSc. 
Upraveno

Pokud máte zájem o více informací z historie obce, můžete požádat na Obecním úřadě o nahlédnutí do Obecní kroniky.

Kontakt

Poděbradská 25
Vrbová Lhota
289 11 Pečky

tel./fax: 321785306

e-mail: ou@vrbova-lhota.cz

Úřední hodiny

PO

 

 9.00 - 11.00

 

 

19.00 - 20.00

 

 

Termíny zasedání zastupitelstva v roce 2017

27.2., 24.4., 26.6., 25.9., 27.11. vždy od 18:00 hodin

Novinky na email



 


Informace o použití

foto
znak malý

OFICIÁLNÍ STRÁNKY
Čas poslední aktualizace: 01.11.2017 v 16:46       Oficiální stránky © 2014       webdesign: Origine